Na Odcházení se zatím přišlo podívat něco kolem 16 000 diváků. To je určitě pro jeho tvůrce zatím zklamání a pravděpodobně se jen ztuha dostanou celkově přes 50 000 diváků. Pro srovnání: Hřebejkovu Nevinnost zatím vidělo 149 000 lidí a třetí díl filmu Fimfárum 45 000 lidí. Nemluvě o americkém kresleném filmu Méďa Béďa – 123 000 diváků.

Celé té diskusi kolem tohoto filmu totiž chybí jeden celkem důležitý aspekt. Jsou vůbec lidé na Havlovi vize ještě zvědaví? Bitva intelektuálů o to zda je ten film dobrý, nebo špatný je místy opravdu úsměvná a i já se nyní trošku odvážím přijít se svým pohledem.

Na film Odcházení jsem byl zvědavý z jednoho hlavního důvodu. Jak se tvůrcům povede předělat celkem statickou divadelní hru, plnou absurdního humoru a politické satiry na filmové plátno. Samozřejmě se to nepovedlo. Film je v podstatě jen natočená divadelní hra s dobrou kamerou, střihem a hudbou. Divadelní prkna vystřídala zahrada před jakýmsi zámkem, ale jinak je vše naprosto divadelní. Havel používá divadelní postupy, herci hrají jako v divadle, jen ta přestávka v polovině tam chybí.

Z hlediska filmového se Havel provinil jednou velmi důležitou věcí. Ten film je neuvěřitelně nudný. Neobsahuje nic co by mě jednou jedinkrát donutilo se usmát, nebo zamyslet. Tedy nepočítám-li myšlenku na to, kdy už bude konec.

Z hlediska, řekněme politického, mi přijde zajímavé, že Havel trošku kritizuje a ironizuje nejen sám sebe, ale celou politiku jako přístup k životu. Docela zle si utahuje z Václava Klause. Někde jsem se dočetl, že na hranici komunální satiry, mě to přišlo hrubě za hranicí. Chvílemi to připomínalo Politickou střelnici Zuzany Bubílkové (či jak se ta trapnost na Barrandově jmenuje).

Film Odcházení je špatný, Václav Havel jako režisér zatím zklamal. A já si uvědomil, že jsem zřejmě jediný, v jehož kritice Odcházení se vyskytuje sousloví Méďa Béďa.